Zahájili jsme výstavu Miroslavy Klesalové

Ve středu 5. března večer jsme zahájili novou výstavu vizuální umělkyně Miroslavy Klesalové s názvem Step from Darkness. Na vernisáž dorazila řada hostů z kulturního a společenského života, mimo jiné kurátoři, galeristé i umělci a umělkyně, včetně těch, kteří v Artiu vystavovali v minulých letech.

Výstava představuje dvě vzájemně propojené polohy autorčiny tvorby – charakteristické textilní objekty a nově také cyklus drobných maleb vzniklých v letech 2021–2022. Právě dialog mezi těmito médii vytváří základ celé instalace, která zkoumá vztah osobní zkušenosti, paměti a struktur okolního světa. 

Hosty na úvod přivítala ředitelka komunikace skupiny KKCG Dana Dvořáková. Připomněla, že Artium se dlouhodobě snaží každý rok akcentovat novou tematickou linii své dramaturgie, navazující na hodnoty skupiny. „Artium je prostor, kde se vedle výstav konají také koncerty, festivaly a jiné kulturní akce. Každý rok se snažíme přinést novou dramaturgickou linii – po odvaze a inovaci jsme letos zvolili téma odpovědnosti,“ uvedla. Zároveň zdůraznila, že prostor je díky štědré podpoře svých zakladatelů a mecenášů, manželů Komárkových, otevřen nejen zaměstnancům skupiny a sousedům z Prahy 9, ale také široké veřejnosti a umělecké komunitě. „Jsem ráda, že dnes mezi hosty vidím mnoho lidí z uměleckého světa, včetně autorů a autorek, kteří v Artiu vystavovali v minulosti,“ dodala. 

Samotnou výstavu představila její kurátorka Barbora Kundračíková, která upozornila na dvě různé, ale vzájemně související roviny Klesalové tvorby. „Na jedné straně jsou šité objekty připomínající strukturu polí a krajiny, především pošumavských sudetských oblastí, odkud Mirka pochází a kterým se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje,“ popsala.

Druhou část instalace tvoří drobné malby, které jsou podle kurátorky osobnější a vznikaly ještě před textilními objekty. „Nikdy jsem nepředpokládala, že je uvidíme veřejně, ale nakonec jsem ráda, že se to podařilo. Ukazuje se totiž, že i koncepčně do celého projektu velmi dobře zapadají,“ uvedla. Podle Kundračíkové se v obou cyklech odráží autorčin zájem o struktury a řád: „Je to vlastně hledání tvarových struktur a určitého řádu ve světě – mezi přírodou, vesmírem i lidskou společností.“ 

Umělkyně Miroslava Klesalová ve svém vystoupení přiblížila osobní charakter vystavených maleb i proces jejich vzniku. „Ty malby jsou pro mě velmi osobní záležitostí. Vznikaly v letech 2021 až 2022 a dlouho jsem zvažovala, jestli je ukázat veřejně. Nakonec jsem ale cítila, že nastal čas,“ řekla návštěvníkům.

Cyklus podle ní vznikal z intuitivně zaznamenávaných symbolů a vnitřních obrazů, které si zapisovala do deníku. „Každý z těch symbolů má svůj název i číselný kód. Několik let jsem s těmi obrazy žila a zajímal mě dialog s barvou a tvarem – jestli divák zůstane jen u jejich dekorativnosti, nebo jim dá čas a objeví v nich hlubší dynamiku,“ vysvětlila autorka. 

Textilní objekty, které Klesalovou na současné scéně proslavily, naopak vycházejí z jejího dlouhodobého vztahu ke krajině Pošumaví, kde vyrůstala. „Je to krajina, ke které se stále vracím, i když už dvacet let žiji v Praze. V těch textilních pracích jde především o formování struktur, řádů a tvarů,“ doplnila.